Pošta od kladského pomezí

Pošta od kladského pomezí: 1850

Jan Klos

Do roku 1850 zřizovány byly vládou poštovní stanice při hlavních silnicích. Stanice byly ve větší vzdálenosti od sebe: v naší krajině nacházely se jen v Náchodě, v Jaroměři a v Rychnově. V ostatních městech pošt nebylo, ani Broumov toho času pošty neměl. Města ta přidělena byla poštou k městům svrchu jmenovaným.

Ilustrační foto: Postilion
Ilustrační foto: Postilion

Nové Město nad Metují na příklad přiděleno bylo k Náchodu. Spojení mezi oběma městy udržováno bylo poštovním poslem, který třikrát za týden z Nového Města do Náchoda s nůší nebo putnou docházel. Před každou chůzí do Náchoda posel všechny úřady místní a i kupce obešel a poštovní zásilky od nich přijal.  Místní úřady, jako vrchnostenský úřad na zámku, magistrát na radnici a klášter Milosrdných bratří měly pro své poštovní zásilky své tašky. Posel vzal též psaní, která mu z obecenstva do jeho bytu donesena byla, aby je v Náchodě k další dopravě odevzdal. Odtud opět odnášel zásilky pro Nové Město došlé. Ty pak po městě adresátům roznesl. Bylo-li zásilek mnoho, brával si člověka na výpomoc.

Za svou službu dostával posel od každého úřadu zvlášť roční odměnu. Dle zámeckých účtů z r. 1826 měl „Postboth – poštovský posel – Matiaš Rejzek“ 3 sáhy dříví, 1 kopu otýpek a 4 zlaté vídeňského čísla (3,36 Kč) na penězích. Podobnou odměnu bral z radnice a v klášteře. Od soukromých osob brával po 1 krejcaru konvenční mince (3 1/2 h) za dopis.

Ilustrační foto: Postiliónský roh, 19. stol.
Ilustrační foto: Postilionský roh, 19. stol.

Poštovní úřad náchodský měl spojení s Jaroměří povozem. Z Náchoda vyjížděl každodenně poštovní rychlík – Eilwagen – totiž veliký vůz krytý, zasklený, s lucernou zpředu na střeše, tažený dvěma nebo třemi koňmi, za špatné cesty i čtyřmi. Ve voze jel poštovní úředník, maje zde vše zařízeno tak, aby i za jízdy a i v noci mohl konati svou službu. – Na kozlíku seděl postilion, oděný krátkým tmavým frakem s oranžovými výložky, přes hruď na černožluté šňůře zavěšenou měl poštovskou trubku. Postilion troubíval, když ze stanice vyjížděl nebo do stanice přijížděl. Mezi jízdou vyzýval troubením povozy před ním jedoucí, aby se poště vyhnuly. Silniční policejní řád tehdá nařizoval, aby se všechny povozy vyhnuly poštovskému vozu, kdykoli se s ním na silnici setkají.

Zpáteční jízdu z Jaroměře do Náchoda nekonal postilion se svým rychlíkem, ten zůstal v Jaroměři do druhého dne, postilion však sám vracel se se svými koňmi v týž den v kabrioletce t. j. ve voze dvoukolovém, nekrytém, na způsob korby saní. Natřen nebyl. Měl jen jedno sedadlo pro dvě osoby. Kabrioletka čili krátce kabriolka jmenovala se v úřední řeči „Reitpost“. Vozila některé méně cenné zásilky.

Jako jezdil náchodský rychlík do Jaroměře a zpět, tímtéž způsobem jezdil rychlík jaroměřský do Náchoda a zpět. Touto jízdou dostalo se poštovního spojení též České Skalici, když zde roku 1847 zřízena byla c. k. poštovní expedice v domě čís. 28. Prvním expedientem byl kupec Josef Geisler. Kancelář měl ve svém bytě…

Rokem 1850 nastal u nás rychlý rozvoj poštovnictví. Zřizovány byly nové poštovní úřady a poštovní expedice. Stalo se tak následkem zavedení c. k. státních úřadů a soudů v celé řiší místo dosavadních městských magistrátů a úřadů vrchnostenských pro obce venkovské.

Z nové organisace státní zasahovaly k pomezí kladskému podkraj rychnovský, novoměstský a trutnovský. Podkraj novoměstský se skládal ze soudních a berních okresů novoměstského, náchodského a dobrušského. Do Nového Města vloženy tyto úřady: c. k. podkrajský úřad, c. k. okresní úřad, c. k. okr. soud a c. k. berní úřad.

Tolik úřadů, ale poštovní úřad dával na sebe ještě čekat, ač jednání o něj bylo již v proudu. Tu se stalo, že poštovní posel přinesl z Náchoda poštu, mezi jinými též peněžní dopis se 37,000 zl. erárních peněz. Podkrajský hejtman Jan Lhota nemálo se tomu podivil a obrátil se k poslu otázkou: „A takové sumy vám svěřují?“ „Až dosud jsem všechno správně přinesl,“ byla odpověď.

Ilustrační foto: Žamberecký poštovní vůz, 1860
Ilustrační foto: Žamberecký poštovní vůz, 1860

Za krátko již úřadovala na Novém Městě poštovní expedice. Tím byl učiněn počátek pošty novoměstské r. 1850. dne 20. srpna. K obstarávání poštovní služby ustanoven byl c. k. poštovní expedient Václav Smetana a poštovní expedice umístěna b jeho domě e. 1.-C. Se sítí poštovní obdržela nová pošta spojení poštovní jízdou, která každodenně z Náchoda do Rychnova a naopak z Rychnova do Náchoda Novým Městem zavedena byla.

K dodávacímu okrsku pošty novoměstské přináležely všecky obce soudního okresu novoměstského. Dopravování došlých zásilek do těchto obcí dálo se obecními posly nebo příležitostně. Na roznesení došlých dopisů a jiných zásilek pro Nové Město n. M. do roku 1870 stačil jediný listonoš s manželkou.

Do konce 19. století byly v původním dodávacím okrsku pošty novoměstské zřízeny pošty: v Olešnici, na Novém Hrádku, v Sedloňově, v Deštné, v Bystrém, v Ohnišově, ve Spech, v Bohuslavicích, ve Velké Jesenici a v Krčíně.

Poštovní porto. Za dopravu dopisů vybíral poštovní erár poplatek čili porto, jehož výše se řídila vzdáleností dopravy. Za jednoduchý dopis do vzdálenosti 10 mil činilo porto 3 kr. kon. m. = 10 1/2 h, do vzdálenosti 20 mil 6 kr. k. m. a přes 20 mil se platilo 9 kr. konv. m.

Do roku 1850 zapravovalo se porto hotovými penězi. Poštovních známek zde ještě nebylo, ty zavedemy jsou v Rakousku teprv roku 1850. Poštovní známky mají svůj původ v Anglii, kde jich roku 1840 po prvé bylo užito.

K usnadnění poštovné dopravy poskytovány jsou obecenstvu mnohé výhody. Tak roku 1861 zavedeno bylo jednotné porto 5 kr. rak čís. čili 10 haléřů z jednoduchého dopisu bez ohledu na vzdálenost. Roku 1869 vešly v užívání korespondenční lístky po 2 kr. rak. čís., t. j. 4 haléře.

Dále zavedeny poštovní poukázky a jednotná sazby za pětikilové balíčky bez ohledu na vzdálenost a konečně roku 1883 zřízena byla poštovní spořitelna.

Touto mnohostrannou službou dosáhla pošta netušeného rozvoje u nás i jinde.

Ilustrační foto: Poštovský vůz, 1895
Ilustrační foto: Poštovský vůz, 1895
postovni-urad-1893
Ilustrační foto: Poštovní úřad,1893

 

Poštovní schránky

Ilustrační foto: Poštovní schránka, přelom 19. a 20. stol.
Ilustrační foto: Poštovní schránka, přelom 19. a 20. stol.

Poštovní schránky se začaly v rakouské monarchii používat od roku 1817, kdy bylo nařízeno, aby se od 1. června stal součástí každého poštovního úřadu alespoň jeden exemplář. Od téhož dne totiž musel platit poštovné za vnitrozemské dopisy adresát, takže už nebylo třeba podání u přepážky. Uvnitř poštovních úřadů a stanic se tak rozmísťovaly dřevěné bedničky, kam bylo možné dopisy vhazovat.

Brzy se přistoupilo i k jejich zavěšování na budovu poštovní stanice nebo úřadu. Větší rozšíření poštovních schránek nastalo po zavedení poštovních známek, u nás v roce 1850, kterými se korespondence vyplácela. Tehdy začaly být vyvěšovány i v místech vzdálenějších od poštovního úřadu.

Poštovní schránka, po 1945
Poštovní schránka, po 1945

Po roce 1850 se začaly výhradně zavěšovat venku a musely být tudíž vyrobeny z odolného kovu, opatřeného nátěrem či později smaltem. Od sedmdesátých let 19. století se prosadily schránky jednotného tvaru, barvy a mechaniky v několika velikostních typech, podle toho, zda byly určeny pro města, městečka nebo vesnice.

Konstrukční zlepšení navrhl zaměstnanec vídeňského ministerstva obchodu ing. Karel Paris, který navrhl pro masivní městské poštovní schránky systém tzv. automatického výběru pomocí zvláštní brašny s rámem.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Ilustrační foto: Brašna poštovního doručovatele, 20.-30. léta 20. stol.

 

 

 

 

 

 

KLOS, Jan. Pošta od kladského pomezí. Od kladského pomezí: vlastivědný časopis pro politický okres broumovský, náchodský, novoměstský n. M. a trutnovský. Náchod: Jiráskův kraj, 1924-192. ISSN 1801-2531.
Poštovní schránky.  Poštovní muzeum Vyšší Brod [cit. 2017-02-03]
Ilustrační fotografie:
Poštovský vůz [cit. 2017-02-03]
Poštovní úřad [cit. 2017-02-03]
Postilion [cit. 2017-02-04]
Poštovní muzeum Vyšší Brod [cit. 2017-02-03]