Stabilní katastr

Indikační skici a císařské otisky 

Napoleonské války zcela vyčerpaly rakouskou státní pokladnu a habsburské mocnářství hledalo další zdroj příjmů. Rakouský císař František I. proto nechal založit Dvorskou komisi pro úpravu pozemkové daně, díky níž se mělo zefektivnit vybírání poplatků spojených s nemovitostmi. Bylo tedy potřeba vypracovat nové mapy.

Pracemi na tzv. Stabilním katastru byli pověřeni odborníci, od nichž se očekával precizní výstup. Na základě jejich měření byly potom stanoveny nové výměry pozemků a rovněž mnohem detailnější charakteristika úrodnosti půdy, jejíž bonita se stala důležitým měřítkem pro stanovení daně.

Vlastní práce na Stabilním katastru trvala více než jedno desetiletí, nakonec však přinesla plody v podobě relativně přesných katastrálních map zpracovaných v měřítku 1 : 2 880. Přesné trigonometrické zaměření provádělo v terénu několik polních měřičských skupin. V Čechách měření proběhlo v letech 1826–1830 a pak 1837–1843, na Moravě a ve Slezsku v letech 1824–1830 a 1833–1836.

Císařské povinné otisky jsou výtisky z originální mapy archivované v Centrálním archivu pozemkového katastru ve Vídni. Po rozpadu Rakousko-Uherska byl otisk pro české země předán pražským úřadům. Indikační skici byly příruční mapy používané přímo v terénu.

Legenda katastrální mapy
Legenda katastrální mapy

Mapy stabilního katastru byly vytvořeny a kolorovány podle jednotné legendy.

Např. okrová jsou pole (zkratka Rott značí kopaninu, dočasný úhor), šedé s nádechem hnědé lesy, sytě zelené parky a zahrady, zelené louky, světle zelené pastviny (s písmenem W nebo GW, což je zkratka pro obecní pastviny); karmínové jsou zděné budovy, kamenné mosty, jezy a silnice, v tmavém odstínu karmínové veřejné stavby, žlutě jsou dřevěné budovy (roubené, spalné), mosty a jezy. Bílou barvu mají veřejná prostranství a půda, která se neobdělává, jako dvory a nádvoří. Hnědou barvu mají cesty, modrou vodní plochy.

Stabilní katastr využívá dvě číselné řady, které od sebe rozlišuje barevně. Červená čísla v císařských otiscích neodpovídají červenému označení v indikační skice, to samé platí i pro černé číslování.

Indikační skici – červená barva udává popisné číslo nemovitosti. Černá číslice označuje číslo pozemkové parcely. U nestavebních pozemků černé číslo umístěné na nákresu zahrady nebo pole označuje číslo popisné chalupy, k níž pozemek náležel. Číslo červené je číslem parcely.

Císařské otisky – černé číslo označuje stavební parcelu, červené číslo na nestavebním pozemku je parcelním číslem. Na rozdíl od indikační skici zde nejsou vyznačena čísla popisná domů, ani vlastníků zahrad.

Mapa Krčína 1840 (otisk)

Mapa Krčína 1840

 

 

 

 

Zdroj: http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/main/cio_query_01.html?mapno_cm=c3546-1
PEREMSKÁ, L. Váš rodokmen krok za krokem. Brno: CPress, 2013. ISBN 978-80-264-0279-4.
Stabilní katastr. In Wikipedie: otevřená encyklopedie. [cit. 2017-03-08]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Stabiln%C3%AD_katastr