Ferdinand Přibyl

majitel firmy Ferdinand Přibyl a synové, textilní závody v Krčíně 

(1847–1933)

Ferdinand Přibyl se narodil v obci Dlouhé u Nového Hrádku, čp. 7, jako syn panského hajného. Vystudoval náchodskou reálku a stal se faktorem v Bystrém. Pracoval pro náchodského velkofaktora Izáka Mautnera. V roce 1869 se osamostatnil a začal vyrábět pestré bavlněné kanafasy, které počínaly být v oblibě pro svou pestrost a nízkou cenu.  V roce 1885 zaměstnával už 500 ručních tkalců.

V roce 1892 postavil v Krčíně mechanickou tkalcovnu se stovkou stavů. Zároveň ještě vydával třem stům tkalců v Bystrém. V roce 1900 rozšířil tkalcovnu o dalších sto stavů, přistavěl barevnu a bělidlo. O textilní produkci byl v té době velký zájem, vyvážela se do celého Rakouska-Uherska, Ruska, Itálie, na Balkán, na Blízký východ, severní Afriky, i do Ameriky. Surovina byla poměrně levná, ačkoli její cena mívala značné výkyvy a při nákupu bylo třeba opatrnosti.

Koncem roku 1901 odkoupil Ferdinand Přibyl s Janem Horákem statek ve Veselíčku u Tábora a ve Svatkovicích. Ve Veselíčku zřídil Ferdinand Přibyl při lihovaru škrobárnu. Od roku 1906 byl celý tento majetek přepsán na Ferdinanda.

V roce 1904 přijal za společníky své firmy syny Bohumila a Ferdinanda a název firmy se změnil na Ferdinand Přibyl a synové. V roce 1906 byla v zakoupené mydlárně J. Horák a syn zřízena motárna (kde se na prázdné cívky namotávaly zpracované pramínky lnu, ze kterých v konečné fázi byla příze; pokud se příze přetrhla, bylo třeba cívku zastavit a přízi navázat). V následujícím roce rozšířil tkalcovnu o dalších 50 stavů a úpravnu.

V roce 1913 zemřel syn Bohumil.

V roce 1914 koupili Přibylové přádelnu ve Slaném u Prahy. Rychle ji modernizovali a rozšířili.

Za první světové války prošla továrna krizí, ale stále vyráběla.

V roce 1918 zemřela manželka Ferdinanda Přibyla st. Marie. Ve stejném roce Přibylové prodali motárnu (č. p. 149 v Novém Městě) Vladimíru Stehlíkovi a za společníka byl do firmy přibrán nejmladší syn Otakar.

V roce 1927 svěřil otec Otakarovi vedení firmy a odešel na odpočinek.

Zemřel 21. července 1933 a pohřben byl na krčínském hřbitově, ačkoli si již roku 1891 zakoupil místo v Rokoli, na němž nechal vystavět „loretu“ a kostel s rodinnou hrobkou. V době jeho úmrtí však hrobka nebyla dokončena.

Ferdinand Přibyl ml., který byl správcem přádelny ve Slaném, zemřel v roce 1938. Majitelem všech závodů se stal Otakar Přibyl.

V roce 1948 byla továrna znárodněna.

 

Statek Veselíčko u Tábora
https://www.veselicko.eu/inpage/zamek-ve-veselicku/
Statek ve Veselíčku

V roce 1898 koupila Alžběta (Lilly) Nádherná z Borutína od svého manžela Emila Nádherného statky Veselíčko u Tábora a Svatkovice. V té době měl statek Veselíčko v pronájmu Bohumil Přibyl, syn Ferdinanda Přibyla. Koncem roku 1901 odkoupil Ferdinand Přibyl s Janem Horákem oba statky a při lihovaru ve Veselíčku zřídil škrobárnu. Od roku 1906 byl na Ferdinanda přepsán celý tento majetek. Ferdinand koupil statek s úmyslem, že jej přenechá synovi Bohumilovi, který se ve Veselíčku oženil a mínil se zde usadit natrvalo, ale hospodaření na statku se mu natolik nedařilo, že otec statek v letech 1914 až 1938 pronajal.

Větší stavební úpravy byly na zámku provedeny v letech 1914 až 1916, ale rozhodující přestavba byla z roku 1939. Při této přestavbě byly obě čelní budovy zámku, dosud propojené jen vstupní branou na nádvoří, spojeny věží. Od střech až po přízemí byly přestavěny obytné části, tedy čelo zámku i křídlo směrem k parku. V prvním patře směrem k parku byla terasa a širokým schodištěm se scházelo do parku. Přibylové nechali zbořit bývalý pivovar a kompletně zrekonstruovali park.

Od 12. ledna 1927 jsou jako majitelé statku uváděni další synové Ferdinanda Přibyla, Otakar a Ferdinand mladší.

Od 9. července 1940 byl majetek ve výlučném vlastnictví Otakara Přibyla (tehdy už majitele textilky v Krčíně).

Dle výměru ONV v Milevsku z 5. března 1948 se na jeho majetku zřizuje národní správa. Podle rozhodnutí finančního odboru ONV ze dne 25. března 1964 je v pozemkové knize zapsán jako majitel československý stát – Školní statek zemědělské školy mistrovské ve Veselíčku.

 

Slaný,_přádelna_Honoré_de_LiserPřádelna ve Slaném u Prahy

V roce 1914 koupili Přibylové ve Slaném od barona H. Liesera přádelnu. Rychle ji modernizovali a rozšířili z 24 000 vřeten na 30 000. Kolem továrních budov byl rozsáhlý park. Správcem se stal Ferdinand Přibyl ml. Po únoru 1948 byl majetek znárodněn a rodina Přibylů se vystěhovala do Švýcarska.

Vila Ferdinanda Přibyla ve Slaném
Vila Ferdinanda Přibyla ve Slaném

Po roce 1989 byla přádelna v restituci navrácena původním majitelům, příze se zde vyráběla pod firmou Olga Přibylová a synové. V r. 2002 restituenti areál prodali turecké firmě. V současnosti (2015) se jedná o záchranu chátrajícího areálu a jeho případné vyhlášení industriální památkou.

Kostel v Rokoli
Kostel a loreta v Rokoli
Kostel a loreta v Rokoli

Roku 1891 zakoupil Ferdinand Přibyl v Rokoli místo, na němž roku 1926 vystavěl loretu a roku 1928 pseudogotický kostel, zasvěcený Panně Marii Rokolské, s rodinnou hrobkou v přízemí. Kostel byl vysvěcen až 19.  srpna 1945 a do hrobky nebyl zatím nikdo pohřben. Podle obrazu Panny Marie v kapličce zhotovil sochař Josef Marek sochu, která byla umístěna na hlavním oltáři v presbytáři.

 

DVOŘÁČEK, Bohumil. Z galerie osobností Nového Města nad Metují. Nové Město nad Metují: Tiskárna Losenický a Městská knihovna, 2008. ISBN 978-80-254-1805-5.
Přádelna bavlny Slaný – Benar. Prázdné domy [online]. Dostupné z: https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/1144-pradelna-bavlny-slany-benar
Veselíčko a Bilina. Kapitola 6. Nádherní [online]. Dostupné z: https://www.veselicko.eu/inpage/veselicko-a-bilina-kapitola-6/
VOBORNÍK, J., MORAVEC, J. a TLÁSKAL, J. (eds). Nové Město nad Metují a jeho kraj: samostatná příloha městečka Nového Hrádku, městyse Krčína a 57 obcí politického okresu novoměstského: Dobruška. Praha: Horký, [1940].