Z dějin Krčína

Dle pamětní knihy krčínské školy

František Kuchař

První jistá zmínka o hradu Krčíně děje se r. 1388. Starý hrad Krčín stával nepochybně za nynějším Novým Městem n. Met. k východu na pahorku, zvaném Hradiště, pod nímž cesta vede jedním směrem ke »Studýnkám« a druhým k Rezku. Podle pozůstalého kamení znáti jest, že hrad ten zničen byl ve válkách husitských, aspoň již r. 1460 o hradu při statku krčínském zmínka se neděje.

Ke hradu Krčínu patřilo městečko Krčín s tvrzí a dvorem poplužním (popluží = nejstarší míra starých Slovanů, tolik půdy, kolik může býti zděláno spřežením
2 volů nebo 1 koněm – asi 30 jiter), Sendraž, Mezilesí, Libchyně, Nahořany, Dolsko, vsi celé; z části vsi Doubravice, Šonov, Vrchoviny a Přibyslav.

Pány na Krčíně byli:

R. 1336 Haiman z Dubé (Hynek z Dubé), řečený z Náchoda, který listem v Náchodě daným s vědomím a vůlí bratří svých Hynka Hlaváče na Skalici a Hynka Crhy na Ryzmburku a Václava vyměnil sobě mlýn zádušní v Krčíně, postoupiv zaň faráři Zdislavovi dvůr kmetcí (statek) s dvěma lány rolí, luk a lesa, aby
z užitku jejich byl vydržován druhý kaplan. (Zádušní = majetek kostela, jehož užitek určen jest k hrazení potřeb a udržování jeho v dobrém stavu stavebním.)

R. 1360 seděl na Krčíně Jan z Potštejna a po něm bratr Čeněk.

V letech 1388-1408 Beneš z Riesenburku a z Krčína. Tento rytíř postoupil 9 kop pražských grošů (kopa = 60 grošů praž. bylo 20 zl. stř.) ročních úroků ke kostelu náchodskému na vsích: Sendraži a Mezilesí, kteréžto vesnice za tou příčinou k městu Náchodu později přitaženy jsou. Povolav rytíř Beneš tyto poddané své na hrad Krčín u přítomnosti notáře poručil jim, aby úrokem tím podléhali oltářníku sv. Mikuláše v Náchodě, avšak panství se neodřekl, ano vymínil si, by směl v běhu tří let úrok ten převésti na jiné obce, a to jedině do 2 mil vzdálenosti od Náchoda.

R. 1411 paní Kunka neboli Kunhuta, vdova po rytíři Benešovi z Krčína a syn její Rubín z Riesenburku postoupili faráři krčínskému, knězi Janovi, ty 2 lány od Haimana z Dubé za mlýn zádušní vykázané, kteréž byli posud zadrželi při tvrzi a dvoře panském v Krčíně.

R. 1460 Albert neboli Aleš z Riesenburku a z Vřešťova (Vřešťov: leží v okr. hořickém) prodal dědictví své: Krčín, tvrz, poplužní dvůr a městečko Krčín, Nahořany, Dolsko, Libchyně, vsi celé, pak v Doubravici, Šonově, Vrchovinách, Přibyslavi a Mezilesí, což tu měl, též podací (patronátní) právo kostela krčínského a půl podacího práva kostela nad Šonovem za 4.862 uherských zlatých Janu Černčickému z Kácova na Černčicích, od kteréhožto doby statek krčínský s černčickým v jedno panství spojen zůstal. Jan Černčický sídlel s počátku na tvrzi černčické. Později, dostav dovolení od krále Vladislava II., aby si směl postaviti ve středu svých statků nové sídlo, založil na den sv. Vavřince r. 1501 naproti starému hradu město na skalnatém vrchu, jemuž dal jméno „Město Nové Hradiště n. Met.” a kteréž i silnou zdí obehnal, dvěma branami a příkopem při severní straně opevnil a v něm sobě zámek vystavěl.

Do tohoto města nového přenesl r. 1503 trhy, jarmarky a všecka řemesla se svolením obyvatelů krčínských. Proto i část obyvatelstva přesídlila z Krčína do Nového Města. Týž pán z Kácova daroval Novému Městu též plat ze 13 sídlišť krčínských i mnoho rolí, luk a lesů, jakož i vsi Žďár a Libchyni.

Vše, co prve měl Krčín znamenitého za dob pánů z Dubé, postoupiti musel nyní Novému Městu n. Met. i privilegia královská, vybírání cla, právovárečnictví, platy tržné, 4 masné krámy, chlebnici, prodej soli, ba i plat z krčmy výsadní a most krčínský jsou mu na základě majestátu Janem z Kácova odňata a na Nové Město n. Met. přenešena. Po 60 letech přeložena i správa duchovní z Krčína do Nového Města n. Met.

Krčín sklesl na pouhé městečko čili městys.

(Původní most krčínský byl výše položen než nynější, takže se blízko pod Budínem přes řeku přejíždělo. Clo se v Krčíně vybíralo na místě, kde nynější pahrbek »Strážnice« na prav. břehu Metuje stojí, kteréžto jméno pahrbku tomu z tehdejších dob stol. 14. a 15. zůstalo. Na »Strážnici« stávala stráž zemská, střehoucí odbočku zemské stezky kladsko-polské, vinoucí se tudy od Náchoda k Dobrušce.)

Zdroj: KUCHAŘ, F. Z dějin Krčína: dle pamětní knihy krčínské školy. In: Od kladského pomezí: vlastivědný časopis pro politický okres broumovský, náchodský, novoměstský n. M. a trutnovský, 1924-1925, roč. 2, s. 76-78.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru