Také náchodský okres je lokalitou s významnými archeologickými nálezy, které mapují osídlení této oblasti. Jedním z významných nálezů se může pochlubit Městské muzeum v Novém Městě nad Metují. Před několika lety totiž do muzea zavítal jeden z místních občanů, který našel při těžbě hlíny ve zrušené cihelně v Krčíně podivný předmět vypadající jako kost.

 „Přinesl nám ho do muzea. My jsme ho očistili a zjistili, že jde o kloubní kost mamuta starou mnoho milionů let. Poslali jsme ji na expertízu, která naši domněnku potvrdila,“ řekl nám tehdy odborný pracovník muzea Filip Laštovic.
 

Další zajímavé nálezy byly učiněny pracovníky Regionálního muzea v Náchodě. V Polici nad Metují byl například nalezen kamenný vrtaný mlat a další podobné objevy byly zaznamenány také v údolí řeky Metuje a Stěnavy. „Tyto nálezy ukazují, že i v období v polovině šestého tisíciletí před našim letopočtem se zde lidé poměrně často pohybovali a patrně využívali zdejší průsmyky, kterými procházela stezka spojující Českou kotlinu s úrodnými nížinami Dolního Slezska. Nemusel to být však nutně jediný důvod jejich návštěv. Nález sekeromlatu u pramene Svídnické Bystřice a další podobné nálezy v místech s výraznými či dokonce léčivými prameny ukazují i na možné uctívání posvátných pramenů,“ uvedl ve zprávě muzea archeolog Jan Tůma.

Samostatnou kapitolou v nalézání minulosti jsou bojiště prusko-rakouské války z roku 1866. Například při výstavbě silničního obchvatu České Skalice byly po odhrnutí zeminy nalezeny vojenské předměty, nábojnice, knoflíky, různé přezky a podobně. Přestože byli padlí vojáci z bojiště odváženi, tak při ústupu občas nechali mrtvé na místě. Takových nálezů bylo v okolí České Skalice zaznamenáno v minulosti více a není vyloučeno, že další předměty ještě zem skrývá.

Nejbohatší na aercheologické nálezy je v okrese Jaroměřsko. Nehluboko pod povrchem země zde zůstala zachována svědectví o životě pravěkých lidí. Nalezené kulovité a miskovité nádoby z hlíny jsou zdobeny rytými liniemi, otisky prstů, nehtů a plastickými pásky. Kamenné nástroje byly kupříkladu objeveny u Čáslavek a Zaloňova na Jaroměřsku. Nejstarší nálezy slovanské keramiky v náchodském okrese pocházejí z osmého až jedenáctého století z Čáslavek, Hustířan a Jaroměře. Je zřejmé, že i budoucnost bude na archeologické nálezy bohatá.