-
7. století
Sámova říše (623/624–659).
-
8. století
Pohanské pohřebiště na Formanském kopci (Továrek, 2009)
-
11.–12. století
Přemyslovci (do r. 1306)
-
1310–1346
Jan Lucemburský
Český stát za Lucemburků (1310–1437)
-
1336
První písemná zmínka o Krčíně. Jeho majiteli byli bratři z Dubé, kteří tehdy vlastnili i náchodské panství jako královské manství. Krčín byl již tehdy význačnějším místem, neboť měl farní kostel. Je možné, že počátky osídlení na území Krčína spadají již do doby rané kolonizace, kdy mohlo vzniknout osídlení na pravém břehu řeky Metuje v okolí dnešního farního kostela sv. Ducha, jehož nejstarší část pochází již z konce 13. století a teprve později, snad v době vrcholné kolonizace, ke staršímu sídlišti přibylo směrem k východu nové pravidelné založení kolem dnešního krčínského náměstí (Musil, 2002). Zmiňován je zádušní mlýn (čp. 28).
-
1346–1378
Karel IV.
-
1358
Před rokem 1358 získal Krčín blíže neznámým způsobem Ješek (Jan) z Potštejna, příslušník význačného západočeského rodu Půticů. V tomto roce nadal platem ze vsi Přibyslavi kaplana v krčínském kostele. Ješek dosazoval v Krčíně faráře ještě v roce 1366 (Musil, 2002).
-
1360
Krčínské sídlo se poprvé výslovně připomíná jako tvrz, kdy na ni Ješek zajišťoval plat ve výši 40 kop grošů pro svého bratra Půtu z Potštejna, olomouckého kanovníka (Musil, 2002).
-
1367
Majitelem Krčína Janův bratr Čeněk z Potštejna. Doložen jako majitel ještě v roce 1374 (Musil, 2002).
-
1378–1419
Václav IV.
-
1388
Před rokem 1388 postoupil Čeňkův syn Václav z Potštejna Krčín Benešovi z Rýzmburka (*1408, † 1411). Po jeho smrti se panství ujala jeho vdova Kunka.
-
1411
Majitelem Krčína Rubín z Rýzmburku, syn Kunky. S husity nesympatizoval a dokonce roku 1414 doprovázel litomyšlského biskupa Jana Železného do Kostnice. Za jeho nepřítomnosti Kunka zemřela a král prohlásil její věno 500 kop, které dostávala ze vsí Šonova a Nahořan, za odúmrť (Továrek, 2009).
-
1419–1437
Zikmund Lucemburský
-
?–1442
Rubín v cizině zemřel, proti královu rozhodnutí protestoval nový majitel Krčína Aleš z Riesenburku a Vřešťova (Hořicko) († 1442). Bohužel marně. Aleš patřil ke straně husitské (Továrek, 2009).
-
1437–1439
Albrecht II. Habsburský
-
1453–1457
Ladislav Pohrobek
-
1458–1471
Jiří z Poděbrad
-
1469–1490
Matyáš Korvín
-
1471–1516
Vladislav II. Jagellonský
-
14. 5. 1484
Aleš z Rýzmburku prodal panství Janu Černčickému z Kácova.
-
1497
V roce 1497 propustil Vladislav II. na žádost Jana Černčického tvrz Krčín s příslušenstvím z manství a povolil zápis tohoto panství do desk zemských (Musil, 2002), čímž se stalo dědičným majetkem.
-
1500
Konec středověku, začátek renesance
-
1501–1527
Majitelem novoměstského panství Jan Černčický z Kácova. Přenesl veškerá práva, královská privilegia, vybírání cla, právo várečnictví, platy tržné, masné krámy, chlebnici, prodej soli, řemesla, plat z výsadní krčmy a krčínského mostu na Nové Město.
-
1516–1526
Ludvík Jagellonský
-
1526–1564
Ferdinand I. Habsburský
-
1527–1547
Pernštejnové majiteli novoměstského panství. Při koupi k panství patřily vsi: Krčín, Nahořany, Šonov, Dolsko, Mezilesí, Vrchoviny, Černčice, Bohuslavice, Spy, Chlístov, Vršovka, ves Vosíček, Bradla, Zákraví, Jestřebí, Studénka, Zádolí. 1526 město vyhořelo, renesanční přestavba, většina domů na náměstí postavena podle jednotného plánu.
-
1548–1621
Majiteli novoměstského panství Stubenbergové
-
1576–1611
Rudolf II. Habsburský
-
1609
Rudolfův majestát (náboženská svoboda)
-
1611–1619
Matyáš
-
1619–1620
Fridrich Falcký
-
1619–1637
Ferdinand II. Štýrský
-
1623–1624
Majitelem panství Albrecht z Vlaldštejna. Odňal Novému Městu právo vařit pivo, krčmu v Krčíně a právo myslivosti.
-
1624–1634
Majiteli panství Trčkové. Při selském povstání 1628 vypleněn zámek. 1633 mor. K panství patřil Krčín, Nahořany, Šonov, Dolsko, Mezilesí, Vrchoviny, Černčice, Bohuslavice, Spy, Chlístov, Vršovka, ves Vosíček, Bradla, Zákraví, Jestřebí, Studénka, Zádolí Žďár, Libchyně, Veselice, Slatina, Rychnovek, Spyta, Šeřeč, Německá Čermná, Jakubovice, Stroužné, Chudoba a Svinárky. Správcem panství byl Henrych Straka z Nedabylic.
-
1627
Zrušení náboženské svobody, uzákonění katolického vyznání jako jediného povoleného.
-
1651
Krčín měl 106 obyvatel (21 rodin). V Osmě byli čtyři osedlí a v Osíčku osmnáct (Dvořáček, 1998).
-
1705–1711
Josef I. Habsburský
-
1706
Krčínští žádají o navrácení privilegií přenesených na Nové Město (Pamětní kniha městyse Krčína).
-
1740–1780
Marie Terezie
-
1740–1742
První slezská válka mezi Pruskem (Fridrich II) a Habsburskou monarchií (Marie Terezie) o nadvládu nad původně rakouským Slezskem. Vítězné Prusko získalo většinu Slezska a českého Kladska.
-
1744–1745
Prusové u Broumova vpadli do Čech, podařilo se jim dobýt Prahu, České Budějovice a další významná města. Závěrečnou vítěznou bitvu svedli ve Žďáru u Trutnova. Mír znamenal pro Marii Terezii potvrzení ztráty Slezska.
-
1756–1763
Třetí slezská válka známá jako sedmiletá.
Na jedné straně konfliktu stála Velká Británie s Pruskem, Portugalskem a některými německými státy, na druhé pak Francie, Rakousko, Sasko, Rusko, Švédsko a Španělsko. V Čechách se konflikt poprvé projevil na podzim 1756. V létě 1758 se pruská vojska dala na ústup od Olomouce do východních Čech, v červenci a srpnu drancovala v okolí Náchoda i České Skalice. V srpnu se dali Prusové na ústup do Kladska a Slezska. Dne 15. února 1763 byl uzavřen prusko-rakousko-saský mír. Signatáři ukončili nepřátelství, dohodli se na statusu quo ante bellum a zřekli se nároku na reparace. Byly potvrzeny mírové smlouvy z let 1742 a 1745, čímž se Rakousko definitivně vzdalo větší části Slezska a Kladska.
-
1780–1790
Josef II.
-
1792–1835
František I.
-
1797
Požár, který údajně poničil i tvrz na Budíně (Musil, 2002).
-
1848–1916
František Josef I.
-
1864
Purkmisterský úřad v Novém Městě nad Metují podal k c. k. okresnímu úřadu tamtéž žádost o vyloučení Krčína ze skupiny měst a městysů. Představenstvo obce krčínské podalo protest, k němuž přiložilo zjištění děkanského úřadu Města Nového Hradiště nad Metují, že ve starých listinách byl Krčín uváděn jako „městys“ – oppidum. Podepsán Pelhřím Novák, děkan.
Místodržitelství království Českého žádosti novoměstských nevyhovělo.
-
1890
V Krčíně žilo ve 124 domech 929 obyvatel. Většina příbytků byly chalupy (Dvořáček, 1998).
-
1900
V Krčíně je trojtřídní škola, rozsáhlé kamenné lomy, dvě kruhové cihelny, škrobárna, válcový mlýn, mechanická tkalcovna na bavlněné a lněné látky. Daří se tu ovocnářství (Ottův slovník naučný, sv. 15, s. 103).
-
14.–15.09.1907
Slavnostní otevření radnice -
26. 7. 1914
Císař František Josef I. nařídil 26. července 1914 částečnou mobilizaci rakousko-uherské armády. Mobilizován byl také 9. armádní sbor litoměřický, do jehož obvodu patřil Krčín.
Občané krčínští, kteří šli ve 3 hod. ráno na houby do lesů za Novým Městem, byli četnictvem vráceni domů – první poslové války, kteří přinesli zprávu do Krčína (Pamětní kniha městyse Krčína).
-
1914–1918
První světová válka
Globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
-
1918–1935
Tomáš Garrigue Masaryk
-
5. 10. 1924
Odhalena Žižkova mohyla v Bartoňových sadech.
-
1932
V srpnu byl v Bartoňových sadech umístěn památník spoluzakladateli Sokola Miroslavu Tyršovi.
-
1935–1938
Edvard Beneš
-
1938-1945
Emil Hácha
-
1945–1948
Edvard Beneš
-
1948–1953
Klement Gottwald
-
1948
Ve vyhlášce ZNV v Praze v Úředním listě č. 23 z 28. ledna 1949 bylo zveřejněno rozhodnutí o sloučení Krčína s Novým Městem, k němuž došlo již 30. 11. 1948 (Pamětní kniha Nového Města nad Metují X, 1945–1956, s. 131).
