Časová osa

  • 7. století

    Sámova říše (623/624–659).

  • 8. století

    Pohanské pohřebiště na Formanském kopci (Továrek, 2009)

  • 11.–12. století

    Přemyslovci (do r. 1306)

    Český stát za Přemyslovců

  • 1310–1346

    Jan Lucemburský

    Český stát za Lucemburků (1310–1437)

  • 1336

    První písemná zmínka o Krčíně. Jeho majiteli byli bratři z Dubé, kteří tehdy vlastnili i náchodské panství jako královské manství. Krčín byl již tehdy význačnějším místem, neboť měl farní kostel. Je možné, že počátky osídlení na území Krčína spadají již do doby rané kolonizace, kdy mohlo vzniknout osídlení na pravém břehu řeky Metuje v okolí dnešního farního kostela sv. Ducha, jehož nejstarší část pochází již z konce 13. století a teprve později, snad v době vrcholné kolonizace, ke staršímu sídlišti přibylo směrem k východu nové pravidelné založení kolem dnešního krčínského náměstí (Musil, 2002). Zmiňován je zádušní mlýn (čp. 28).

  • 1346–1378

    Karel IV.

  • 1358

    Před rokem 1358 získal Krčín blíže neznámým způsobem Ješek (Jan) z Potštejna, příslušník význačného západočeského rodu Půticů. V tomto roce nadal platem ze vsi Přibyslavi kaplana v krčínském kostele. Ješek dosazoval v Krčíně faráře ještě v roce 1366 (Musil, 2002).

  • 1360

    Krčínské sídlo se poprvé výslovně připomíná jako tvrz, kdy na ni Ješek zajišťoval plat ve výši 40 kop grošů pro svého bratra Půtu z Potštejna, olomouckého kanovníka (Musil, 2002).

  • 1367

    Majitelem Krčína Janův bratr Čeněk z Potštejna. Doložen jako majitel ještě v roce 1374 (Musil, 2002).

  • 1378–1419

    Václav IV.

  • 1388

    Před rokem 1388 postoupil Čeňkův syn Václav z Potštejna Krčín  Benešovi z Rýzmburka (*1408, † 1411). Po jeho smrti se panství ujala jeho vdova Kunka.

  • 1411

    Majitelem Krčína Rubín z Rýzmburku, syn Kunky. S husity nesympatizoval a dokonce roku 1414 doprovázel litomyšlského biskupa Jana Železného do Kostnice. Za jeho nepřítomnosti Kunka zemřela a král prohlásil její věno 500 kop, které dostávala ze vsí Šonova a Nahořan, za odúmrť (Továrek, 2009). 

  • 1419–1437

    Zikmund Lucemburský

  • ?–1442

    Rubín v cizině zemřel, proti královu rozhodnutí protestoval nový majitel Krčína Aleš z Riesenburku a Vřešťova (Hořicko) († 1442). Bohužel marně. Aleš patřil ke straně husitské (Továrek, 2009).

  • 1437–1439

    Albrecht II. Habsburský

  • 1453–1457

    Ladislav Pohrobek

  • 1458–1471

    Jiří z Poděbrad

    Český stát

  • 1469–1490

    Matyáš Korvín

  • 1471–1516

    Vladislav II. Jagellonský

    Český stát za Jagellonců

  • 14. 5. 1484

    Aleš z Rýzmburku prodal panství Janu Černčickému z Kácova.

  • 1497

    V roce 1497 propustil  Vladislav II. na žádost Jana Černčického tvrz Krčín s příslušenstvím z manství a povolil zápis tohoto panství do desk zemských (Musil, 2002), čímž se stalo dědičným majetkem.

  • 1500

    Konec středověku, začátek renesance

  • 1501–1527

    Majitelem novoměstského panství Jan Černčický z Kácova. Přenesl veškerá práva, královská privilegia, vybírání cla, právo várečnictví, platy tržné, masné krámy, chlebnici, prodej soli, řemesla, plat z výsadní krčmy a krčínského mostu na Nové Město. 

  • 1516–1526

    Ludvík Jagellonský

  • 1526–1564

    Ferdinand I. Habsburský

  • 1527–1547

    Pernštejnové majiteli novoměstského panství. Při koupi k panství patřily vsi: Krčín, Nahořany, Šonov, Dolsko, Mezilesí, Vrchoviny, Černčice, Bohuslavice, Spy, Chlístov,  Vršovka, ves Vosíček, Bradla, Zákraví, Jestřebí, Studénka, Zádolí. 1526 město vyhořelo, renesanční přestavba, většina domů na náměstí postavena podle jednotného plánu.

  • 1548–1621

    Majiteli novoměstského panství Stubenbergové 

  • 1576–1611

    Rudolf II. Habsburský

  • 1609

    Rudolfův majestát (náboženská svoboda)

  • 1611–1619

    Matyáš

  • 1619–1620

    Fridrich Falcký

  • 1619–1637

    Ferdinand II. Štýrský

  • 1623–1624

    Majitelem panství Albrecht z Vlaldštejna. Odňal Novému Městu právo vařit pivo, krčmu v Krčíně a právo myslivosti. 

  • 1624–1634

    Majiteli panství Trčkové. Při selském povstání 1628 vypleněn zámek. 1633 mor. K panství patřil Krčín, Nahořany, Šonov, Dolsko, Mezilesí, Vrchoviny, Černčice, Bohuslavice, Spy, Chlístov,  Vršovka, ves Vosíček, Bradla, Zákraví, Jestřebí, Studénka, Zádolí Žďár, Libchyně, Veselice, Slatina, Rychnovek, Spyta, Šeřeč, Německá Čermná, Jakubovice, Stroužné, Chudoba a Svinárky. Správcem panství byl Henrych Straka z Nedabylic. 

  • 1627

    Zrušení náboženské svobody, uzákonění katolického vyznání jako jediného povoleného.

  • 1651

    Krčín měl 106 obyvatel (21 rodin). V Osmě byli čtyři osedlí a v Osíčku osmnáct (Dvořáček, 1998).

  • 1705–1711

    Josef I. Habsburský

  • 1706

    Krčínští žádají o navrácení privilegií přenesených na Nové Město (Pamětní kniha městyse Krčína).

  • 1740–1780

    Marie Terezie

  • 1740–1742

    První slezská válka mezi Pruskem (Fridrich II) a Habsburskou monarchií (Marie Terezie) o nadvládu nad původně rakouským Slezskem. Vítězné Prusko získalo většinu Slezska a českého Kladska.

  • 1744–1745

    Druhá slezská válka

    Prusové u Broumova vpadli do Čech, podařilo se jim dobýt Prahu, České Budějovice a další významná města. Závěrečnou vítěznou bitvu svedli ve Žďáru u Trutnova. Mír znamenal pro Marii Terezii potvrzení ztráty Slezska.

  • 1756–1763

    Třetí slezská válka známá jako sedmiletá.

    Na jedné straně konfliktu stála Velká Británie s Pruskem, Portugalskem a některými německými státy, na druhé pak Francie, Rakousko, Sasko, Rusko, Švédsko a Španělsko. V Čechách se konflikt poprvé projevil na podzim 1756. V létě 1758 se pruská vojska dala na ústup od Olomouce do východních Čech, v červenci a srpnu drancovala v okolí Náchoda i České Skalice. V srpnu se dali Prusové na ústup do Kladska a Slezska. Dne 15. února 1763 byl uzavřen prusko-rakousko-saský mír. Signatáři ukončili nepřátelství, dohodli se na statusu quo ante bellum a zřekli se nároku na reparace. Byly potvrzeny mírové smlouvy z let 1742 a 1745, čímž se Rakousko definitivně vzdalo větší části Slezska a Kladska.

  • 1780–1790

    Josef II.

  • 1792–1835

    František I.

  • 1797

    Požár, který údajně poničil i tvrz na Budíně (Musil, 2002).

  • 1848–1916

    František Josef I.

  • 1864

    Purkmisterský úřad v Novém Městě nad Metují podal k c. k. okresnímu úřadu tamtéž žádost o vyloučení Krčína ze skupiny měst a městysů. Představenstvo obce krčínské podalo protest, k němuž přiložilo zjištění děkanského úřadu Města Nového Hradiště nad Metují, že ve starých listinách byl Krčín uváděn jako „městys“ – oppidum. Podepsán Pelhřím Novák, děkan.

    Místodržitelství království Českého žádosti novoměstských nevyhovělo.

  • 1890

    V Krčíně žilo ve 124 domech 929 obyvatel. Většina příbytků byly chalupy (Dvořáček, 1998).

  • 1900

    V Krčíně je trojtřídní škola, rozsáhlé kamenné lomy, dvě kruhové cihelny, škrobárna, válcový mlýn, mechanická tkalcovna na bavlněné a lněné látky. Daří se tu ovocnářství (Ottův slovník naučný, sv. 15, s. 103).

  • 14.–15.09.1907

    Slavnostní otevření radnice

  • 26. 7. 1914

    Císař František Josef I. nařídil 26. července 1914 částečnou mobilizaci rakousko-uherské armády. Mobilizován byl také 9. armádní sbor litoměřický, do jehož obvodu patřil Krčín.

    Občané krčínští, kteří šli ve 3 hod. ráno na houby do lesů za Novým Městem, byli četnictvem vráceni domů – první poslové války, kteří přinesli zprávu do Krčína (Pamětní kniha městyse Krčína).

  • 1914–1918

    První světová válka

    Globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

  • 1918–1935

    Tomáš Garrigue Masaryk

  • 5. 10. 1924
  • 1932

    V srpnu byl v  Bartoňových sadech umístěn památník spoluzakladateli Sokola Miroslavu Tyršovi.

  • 1935–1938

    Edvard Beneš

  • 1938-1945

    Emil Hácha

  • 1945–1948

    Edvard Beneš

  • 1948–1953

    Klement Gottwald

  • 1948

    Ve vyhlášce ZNV v Praze v Úředním listě č. 23 z 28. ledna 1949 bylo zveřejněno rozhodnutí o sloučení Krčína s Novým Městem, k němuž došlo již 30. 11. 1948 (Pamětní kniha Nového Města nad Metují X, 1945–1956, s. 131).

Přejít nahoru