Sloučení Krčína s Novým Městem – 1948

I v sousedním Krčíně (Němci jej pojmenovali na Rodwald) vznikl revoluční národní výbor. Protože Nové Město a Krčín tvoří organický celek, byl v mnoha směrech zájem společný. Již v dřívějších dobách se nejednou dály pokusy obě obce spojit. Tyto snahy obvykle ztroskotaly. Příčinou byl jednak nezájem obecních funkcionářů, a to často z důvodů osobních.

Krčínští občané také platili menší obecní dávky a to byla další příčina nechuti ke sloučení. Přitom si však většina uvědomovala, že např. otočit doma kohoutek vodovodu je přece jenom pohodlnější než chodit ke studni.

Někdy to trvá dlouho než se pokroková myšlenka prosadí proti zpátečnictví. Bylo tomu tak i s otázkou sloučení Nového Města s Krčínem. Pár let to trvalo, ale nakonec správný názor zvítězil.

Každý obyvatel z našich obcí si z historie pamatuje, že kdysi byl Krčín městem. Protože však z důvodů obranných nevyhovoval, došlo k založení osady nové, a to na vysokém ostrohu řeky Metuje. Osada dostala jméno Město Nové Hradiště nad Metují. Tím, že se Janu Černčickému z Kácova podařilo dosáhnout přenesení městských práv z Krčína na toto nové sídliště, bylo o osudu rozvoje obou obcí rozhodnuto.

Co však vyhovovalo několik století, nemůže vyhovovat dnes. S nástupem kapitalismu se začalo město rozrůstat – továrny potřebovaly prostor a dělníci obydlí. V nynější době prudkého rozvoje už ani náměstí, ani Horské předměstí nevyhovují modernímu tempu. Horské předměstí je příliš kopcovité a malé, takže tam nelze zakládat nové továrny a restaurované náměstí se stává klidným, tichým koutkem historických vzpomínek. Vede tudy sice silniční linka 14 Trutnov – Svitavy, ale většina automobilistů nedá na toto honosné označení a než by trápila své motory přes Žďárský kopec, raději jede na Spy a Dobrušku přes Krčín.

Střed města dnes již není náměstí, ale přesouvá se směrem k nádraží. I ta dálková silnice směrem na Dobrušku povede asi na rozhraní Nového Města a Krčína. Dalšímu růstu se přímo nabízí celá oblast od cesty k Přibyslavi směrem dolů přes železniční trať k Luštinci. Tato perspektiva, perspektiva jednotné vzkvétající obce však nerozděluje, ale spojuje.

Dne 3. září jednali zástupci MNV Nového Města se zástupci Krčína o možnosti podání společné žádosti o spojení obou obcí. Krčínští kladli tyto podmínky: 1) Zhotovení řádného polohopisného a výškopisného regulačního plánu i pro Krčín, 2) Zřízení dvou školních obvodů (jeden v Novém Městě, druhý v Krčíně), 3) Samostatný poštovní úřad v Krčíně, 4) Řádné zastoupení dle počtu obyvatelstva, 5) Zapojit Krčín do prováděné kanalizace, 6) Převzetí všech zaměstnanců obce Krčína a 7) Ponechání odbočky městského úřadu.

Na schůzi bylo hovořeno také o novém názvu a ujednáno zatímní pojmenování Nové Město – Krčín. K platnosti ujednání mělo dojít po schválení plenem MNV v Krčíně, případně plebiscitem krčínského obyvatelstva. Ke kýženému schválení však stále nedocházelo, a tak později byly obě obce spojeny úředním nařízením (s. 16–18).

Jednání o spojení Krčína a Nového Města nad Metují pokračovalo i v tomto roce. Bylo opět neúspěšné. Třebaže v době, kdy se rozhodovalo o okresu, stalo se připojení Krčína velmi aktuelním a bylo by možná rozhodujícím, odpovědní činitelé krčínského MNV zklamali. Záminka pro nepřipojení se našla v okolnosti, že MNV nebyl dosud řádně zvolen a že rozhodnutí tak zásadního rázu může učinit až nový MNV, tj. po volbách (s. 44, rok 1946 s. 7).

Plenární schůze se konaly… 12. března (o sloučení s Krčínem)… (s. 118, rok 1948 s. 8).

Námluvy Nového Města s Krčínem

Při sledování minulých ročníků kroniky zjistíme, že otázka sloučení Nového Města s Krčínem byla již dlouho na přetřesu. Občané v Krčíně i tamější MNV dlouho neměl na věc jednotný názor. V některých dobách se již zdálo, že ke sloučení dojde, pak zase rozpory vzrostly. Včasné sloučení bylo velmi důležité, neboť se neustále bojovalo o okres a značný přírůstek obyvatelstva připojením Krčína by byl pro konečné řešení otázky okresu platnou posilou.

Dne 3. března nařídil ONV v Novém Městě na základě okresního akčního výboru sloučení obou obcí. I ZNV doporučil tak učiniti. Chuť však stále byla jen jednostranná.

Dne 25. listopadu se konala společná schůze zástupců obou obcí. Krčínští se vyslovili pro spojení, ale kladli si podmínku, že ze zdravotních důvodů nemohou svolit, aby projektovaná kanalizační čistírna měla vyústění kanálu do Metuje v Krčíně. Také se diskutovalo o nutnosti přístavby krčínské školy, dále o tom, aby pro přechodnou dobu, než bude vystavěna nová radnice uprostřed osídlené oblasti, byla ponechána pobočka úřadovny MNV v Krčíně (zásobovací lístky, zemědělský referát atd. Dohodnut název Nové Město Krčín.

Příští dopis krčínských oznamoval, že se Krčín sloučí s Novým Městem, bude-li v Novém Městě zachováno sídlo ONV.

V prosinci přišli na MNV zástupci Krčína předseda St. Rydlo a členové rady Bělobrádková, předseda místního akčního výboru Josef Švorc, Josef Mervart, Pavlát, Brandejs, Balcar, Švorc ml. a kladli si nové podmínky. A tak je otázka dosud nevyřešena, třebaže by obě obce sloučením získaly. Spojené obce by měly společné zastavovací a regulační plány, kanalizaci, vodovod atd. atd. (s. 120–121, rok 1948 s. 10–11).

Sloučení s Krčínem

To, oč se již dlouho usilovalo, stalo se skutkem. Žel, ne však bratrským stiskem pravice zástupců našich obcí, ale úředním nařízením. Vyhláškou ZNV v Praze v Úředním listě č. 23 z 28. ledna 1949, když k rozhodnutí došlo již 30. 11. 1948, bylo provedeno sloučení obcí Nového Města nad Metují s Krčínem. Ve skutečnosti byl Krčín připojen a stal se pod názvem Krčín a nebo honosněji Nové Město nad Met. II částí Nového Města. Při slučování se jednalo také o to, jak se nová obec bude jmenovat. Rozhodnutím zástupců obou obcí bylo společné sídliště pojmenováno Nové Město nad Metují.

Při sčítání r. 1930 mělo N. Město 3 827 obyvatel a Krčín 1 331. Nové Město mělo rozlohu 728 ha a Krčín 616 ha.

Užší výbory KSČ a N. Města a Krčína podaly návrh na kooptování zástupců Krčína do MNV a navrhly složení společného místního akčního výboru. Spojené místní národní výbory vytvořily pak jeden národní výbor s 12 členy rady a s 36 členy plena, a to podle klíče ¾ členů z Nového Města a ¼ u Krčína (s. 131, rok 1949 s. 8).