K. V. Nývlt
50°21’7.175″N, 16°7’27.871″E; poloha na cyklotrase KČT č. 4034
Je to s největší pravděpodobností nejstarší stavební památka na území dnešního Nového Města nad Metují s původem první stavby snad už z 10. století. Situována je v Krčíně (dnes ulice Na kopci), pozdějším městyse, na jedné ze zemských stezek, u brodu přes řeku Metuji a je připomínán písemně již v r. 1334 a 1384. Původně farní kostel, u něhož i fara bývala, stal se později filiálním. Po přenesení jeho práv do nově vybudovaného Nového Hradiště nad Metují poklesl totiž zčásti jeho význam. Kostelu bývá přisuzován i útočištný účel.
Kněžiště kostela raně gotické (naznačuje původ z konce 13. století) se dvěma poli s žebry, celá stavba s pěti s opěráky (červený pískovec na rozích stavby i na šikmém opěráku u kněžiště) a s malou sakristií. Soudí se, že na některé části prostoru měla vliv cisterciácká architektura působící v širším okolí (např. viz Klášter nad Dědinou). Plochostropá loď působí jako připomínka snad někdejšího románského kostelíku, jakožto předchůdce dnešního, jehož existence se tu předpokládá. Původní architektonický charakter je ale překryt řadou přestaveb. Průčelí novorománské. Stavba prosvětlena devíti okny. Boční jižní vchod zazděn, ponecháno pouze ostění. Sanktusníkový zvon v sanktusové vížce na průčelí rekvírován.
Oltářní obraz – triptych Seslání Ducha svatého s patrony zemskými – sv. Ludmilou a sv. Václavem od místního rodáka ak. mal. J. L. Šichana, ve formě archy. V lodi na straně dřevěné kazatelny bývala umístěna polychromovaná gotická dřev.socha sv. Anny Samotřetí a proti ní sv. Jana Křtitele (oba cenné artefakty nyní v depositu). Teď je zde pouze nástěnná malba Rodiny Páně a Ukřižovaného Krista. Spodní část původní gotické archy – přechodový díl k oltářnímu nástavci (predela) se nachází na novoměstském zámku JBD.
Nástěnná a nástropní výmalba kněžiště s postavami svatých (české nebe – sv. Ivan, sv. Vít, sv. Norbert, sv. Vojtěch, sv. Prokop, bl. Jan Sarkander, sv. Cyril a Metoděj a s nimi sv. Anna a sv. Josef) a plochostropá hlavní loď je nahoře na vlastním stropě v koutech vyzdobena obrazy čtyř evangelistů, v centru pak Bohem Otcem držícím v náručí zemřelého Krista sňatého z kříže. Další nástěnnou malbou je anděl s panovou flétnou nad vchodem na točité schodiště kůru a na čelní stěně lodi u presbyteria (kněžiště) – triumfálním lomeném oblouku: Nejsvětější Srdce Ježíšovo vroubeno dvěma výjevy – Kristus s topícím se Petrem, který s ním kráčel po vodě a Zvěstování Páně.
Dosud je zachována mřížka u kněžiště. Kůr má varhany od varhanáře F. A. Hanysche z Letohradu z r. 1887 – jednomanuálový mechanický zásuvkový nástroj s romantickými přestavbami.
Ke Krčínu, jeho kostelu a lípě se váže pověst Vojnarova lípa (strom roste v místní části Vladivostok při cestě na Dobrušku, vysazen byv kdysi na paměť rychtářem Vojnarem) a to z doby okupace země švédskými vojsky okolo r. 1639. Byla neděle a Krčínští po varování s vrchu Strážnice odešli z kostela, pobrali a utekli s tím, co by drancující vojsko mohlo zabavit. Ale mši vysluhující kněz Grodecký, někdejší děkan panství novoměstského, zůstal a švédský důstojník Waler ve zlosti z uniklé kořisti, zde po něm dvakrát vystřelil. Následně si pak hnán výčitkou, co učinil, a bázní před Bohem, při divoké jízdě srazil vaz ve vlčích jamách na zmíněném místě.
Stejně je zaznamenán nájezd Hynka z Červené Hůry (26. prosince 1420) na kališnický Krčín a jeho kostel, kde měl dát napít svému koni z kalicha se smíchem, že i jeho kůň je pod obojí. Vazba na památník Žižkova odvetného tažení na Hynkovu Jaroměř „Za Krčín Jaroměř“ v parku u krčínské radnice.
Oprava kostela mj. v roce 1929 opět díky Josefu Bartoňovi – Dobenínovi.
Oprava vnějších omítek 1970. Výměna krytiny a vadných dřevěných dílů vazby v r. 1989.
Kamenná zvonice ze 16. stol. s opěráky a dřevěnou nástavbou místního charakteru je na stráni nad kostelem. Volba polohy na této stráni umožnila zvýšenízvonice bez nutnosti zvýšení vlastní stavby, což bylo důležité, protože zcela zřejmě sloužila i jako věž strážní. Nyní, po dvou rekvírováních, osazeny pouze dva zvony sv. Duch (r. 1605) – zvaný Král zvonů vikariátu – váha 1920 kg a sv. Jiří (r. 1558) – váha 571 kg.
Pod kostelem socha sv. Leopolda, patrona jednoho z majitelů panství Leopolda z Leslie.
Kostel a tudíž i krčínští mívali v průběhu času různé příslušnosti ke křesťanským církevním denominacím – orebité, kališníci, čeští bratří, utraquisté, luterští, ŘKC, CČS, CČM (C českomoravská – protektorát), etc.
Bilance známých škod: nájezdnické škody (1420, 1639, etc.), 2 rekvizice zvonů bez náhrady, krytina byť trvanlivá, dnes památkářsky nevhodná, nedobrý stav varhan a stropu nad nimi.
K nahlédnutí při bohoslužbách (před a po nich) a v letních měsících z předsíňky.