starosta Sokola, literát
(1828-1906)
Narodil se 26. června 1828 v Sytové na Semilsku. V Novém Městě působil ve funkci okresního tajemníka. Ve svém bytě v domě čp. 1232 v jihozápadním rohu náměstí (dnes Koskovi) hrával dětem loutkové divadlo. Byl po purkmistru Arnoštu Vaněčkovi v letech 1868-1870 v pořadí druhým starostou Sokola. Po dvou letech se sokolské funkce vzdal. Později byl jmenován c. k. krajským hejtmanem v Poličce. Jako penzista se přestěhoval do Jilemnice. Zemřel dne 1. května 1906 v obci Železnice u Jičína.
Josef Jodas se horlivě věnoval osvětové práci. Soustavně se zabýval písemnými pozůstalostmi vážených místních obyvatel, národopisným bádáním a časem i vlastní literární produkcí. Roku 1888 vydal v Böhmově tiskárně drobnou knížku s názvem Ohlas písní samouka Václava Otty Albína Pummra, běliče a rodáka Novoměstského nad Metují.
Roku 1888 uvedl Jodas už i vlastní básnickou tvorbu, a to v knížce nazvané Národní pověsti. Lze ji charakterizovat jako regionální variaci na Erbenovu Kytici. Mezi názvy je Štědrý večer, Klekánice apod. Jodas pracoval i s přejatým materiálem a je těžké rozhodnout, jaký podíl má jeho vlastní přínos a jaký podíl mají neznámí autoři. Jisté je, že se lidovou tvorbou pilně zabýval.
V roce 1894 vydal Jodas v Telči Pověsti krkonošské. Jeho verše jsou parafrázemi lidových písní a jsou zde zmínky i o místních lokalitách, např. Rezek, Václavice, Slavětín. Když Jodas některou z knih osobně dedikoval, podepisoval se „Josef Jodas, spisovatel”.
Sbírky: Ohlas písní samouka Václava Otty Albina Pummra, běliče a rodáka Novoměstského n./M. (volně upravil J. Jodas, 1878, básně Sadař a Rybář), Národní pověsti (1878), Pověsti krkonošské (1894)
Prozaická tvorba: Památnosti Nového Města nad Metují (1886) – obsah tvoří upravené zápisy měšťana Františka Slavíka, který sepsal stručného průvodce po historii a památkách Nového Města a okolí; na s. 52-54 je kapitola o historii Krčína.