V roce 1875 si Josef Přibyl vystavěl „Na Pražance“ při Metuji přízemní domek č. 128 a v něm instaloval na vodní pohon stroj na úpravu příze. Vlastní rukou si zbudoval jez a náhon. Po půl roce stroj vyřadil a zřídil mlýn o jednom složení. Zadlužil se natolik, že byl nucen mlýn prodat. Novým majitelem se stal Jan Holeček. Ten inovoval a zveleboval takovou měrou, že se také zadlužil. Majetek předal svému synovi Václavovi. K postoupení došlo v roce 1903, ale už 1908 mlýn vyhořel. Václav Holeček se pustil do budování elektrárny, ale musel z finančních důvodů celou stavbu odprodat obci, a ta si elektrárnu už dobudovala sama. Tentokrát byly betonáže a úpravy na Metuji provedeny důkladně. Aby elektrárna nebyla závislá jen na stavu vody, opatřen byl Dieselům motor. Na elektrárnu byly napojeny obce Bohuslavice, Černčice, Nahořany, Lhota_Doubravice a Spy. Elektrárna byla propojena s novoměstskou, aby si obě elektrárny vypomáhaly dodávkami proudu.
Zdroj: DVOŘÁČEK, Bohumil. Pohledy do minulosti Nového Města nad Metují. Nové Město nad Metují: Městský úřad, 1998, s. 35. ISBN 80-238-3095-3.
Podrobnosti o vzniku elektrárny a jejím provozu viz https://www.mvekrcin.cz [vid. 2025-01-03]